Nejdříve si ukážeme dva nástroje, které jsme pro vás na této stránce připravili. Stručnou definici použitých pojmů a příklady jejich použití najdete na konci tohoto článku.

První nástroj je jednoduchá kalkulačka, která vám vypočítá hloubku ostrosti, její rozdělení a hyperfokální vzdálenost vašeho objektivu. Stačí jenom zadat model vašeho fotoaparátu, ohniskovou vzdálenost objektivu, použitou clonu, vzdálenost na kterou máte zaostřeno a stisknout tlačítko OK.

Nemá smysl pouštět se nějak hluboce do teorie, jenom si stručně definujme pár pojmů, případné zájemce o tuto problematiku odkážu na internetové vyhledávače, vyčerpávajících článků na toto téma se dá najít celá spousta.

Hloubka ostrosti
Nejčastější definice zní "Hloubka ostrosti je takový rozsah vzdáleností od objektivu, ve kterém se musí nacházet fotografovaný předmět, aby byl na výsledné fotografii ostrý. Obecně platí, že hloubka ostrosti závisí na třech proměnných, a to že se zmenšuje s rostoucí ohniskovou vzdáleností objektivu, s klesající vzdáleností k zaostřenému bodu a s klesajícím clonovým číslem. Toto je ovšem hodně zjednodušená definice, ve skutečnosti zde nehraje roli vzdálenost od objektivu, ale od předního nodálního bodu optické soustavy, vliv na ni má i velikost rozptylného kroužku použitého záznamového média, velikost rozptylného kroužku není exaktně daná, ale je definovaná na základě nějaké obecně platné úmluvy pro posuzování ostrosti fotografií atd. Ale pro jednoduchost s touto definicí bohatě vystačíme. Anglicky se hloubka ostrosti řekne "Depth of Field", zkráceně DoF, odtud také název tohoto článku.

Hyperfokální vzdálenost
Jednoduchá definice říká, "Pokud je objektiv zaostřený na hyperfokální vzdálenost, potom všechno od poloviny této vzálenosti až po nekonečno bude na fotografii ostré". Z této definice je jasné, k čemu je znalost hyperfokální vzdálenosti dobrá. Pokud zaostříme na hyperfokální vzdálenost, potom se už o další ostření nemusíme starat, všechno co bude od nás dál, než je polovina hyperfokální vzdálenosti, bude na výsledné fotce ostré. Praktické využití může být například toto:

• Fotím krajinku a chcí mít na fotografii ostré všechno od čtyřech metrů dál. Potom si zjistím, při jaké cloně je pro ohniskovou vzdálenost použitého objektivu hyperfokální vzdálenost rovná nebo menší než osm metrů (tj. 2x čtyři metry), na tuto ohniskovou vzdálenost manuálně zaostřím (vyberu si nějaký předmět, v příslušné vzdálenosti, kámen, strom,...), změním kompozici a dál můžu fotit bez jakéhokoliv dalšího zaostřování a mám jistotu, že na výsledné fotce bude ostré všechno od čtyřech metrů dál.
• Budu fotit nějakou reportáž a vím, že nebudu stíhat zaostřovat? Vím, že se nedostanu blíž než například na šest metrů k focenému objektu? Potom můžu zaostřit na příslušnou hyperfokální vzdálenost, zaclonit, čas "ošetřit" pomocí citlivosti filmu případně použitím blesku a můžu začít fotit bez obavy z neostrých snímků.
• Jak z tabulek na této stránce zjistíte, pro hyperfokální ostření jsou nejlepší širokoúhlé objektivy, které mají pro stejné clonové číslo kratší hyperfokální vzdálenost, než objektivy s delší ohniskovou vzdáleností.

Pokud máte jakýkoliv dotaz nebo připomínku tomuto článku, tak mi napište, případně se můžeme na toto téma pobavit v místní diskuzi.

A to hlavní na závěr, poděkování za vznik této stránky patří Martinu Janíkovi, který si dal tu práci a na základě mého chabého zadání ji celou skvěle naprogramoval. Takže všechny obdivné výkřiky směrujte na něj, na moji hlavu ať padne veškerá kritika týkající se vzhledu článku a případných chyb v jeho textu :)